Dne 7. března 2019, v hotelu Art Nouveau Palace, jsme ve spolupráci s Deníkem E15 a dalšími partnery pořádali konverenci na téma Investice a bohatství. K tématu prodeje firmy, správě majetku a ke konkrétním investičním příležitostem se vyjadřovali odborníci a významné osobnosti z prostředí českého businessu.
Zdroj: E15
Nabídka fondů se jim může ještě rozšířit o další fond zaměřený na investice do uměleckých děl.
Na konferenci Investice a bohatství představil svůj záměr Vladimír Rösel, šéf společnosti Lombard Art Finance, která poskytuje služby sběratelům, jako je katalogizace děl a sbírek. „Připravujeme fond, který bude investovat do umění, na trh by se měl dostat nejdříve v květnu,“ říká Vladimír Rösel. Podle Rösela se bude zaměřovat na domácí investory z řad movité privátní klientely, institucionální klienty, fondy fondů nebo svěřenské fondy. Zároveň bude fond poskytovat půjčky, za které dlužník ručí svou sbírkou.
Rösel počítá, že minimální čistý výnos pro investory bude šest procent. „Vstupní poplatek ladíme na základě zájmu o investici do fondu. Vzhledem k tomu, že fond je uzavřený, je předpokladem, že investoři zůstanou ve fondu po celou dobu jeho fungování, pět maximálně deset let,“ popisuje Rösel s tím, že investiční perioda se dojednává na základě zpětné vazby od investorů.
Investice do umění patří k výnosným záležitostem. Potvrzuje to i nejnovější studie společnosti Knight Frank The Wealth Report 2019 z tohoto týdne. Nákupy obrazů, soch nebo grafik se podle ní za posledních deset let zhodnotily o 158 procent. Umění tak poráží například barevné diamanty, jejichž cena vzrostla za uplynulou dekádu o 122 procent.
Více zde.
Zdroj: E15 premium, Vladan Gallistl
To na konferenci Investice & Bohatství pořádané deníkem E15 a společností EnCor Wealth Management prozradili zakladatelé společností a poradci s akvizicemi. Tři z pěti řečníků se shodli na tom, že v poslední době zvolili investici do technologického sektoru.
„Investoval jsem v IT, stal jsem se společníkem YSoft fondu,” uvedl na dotaz, jakou investici zvolil v poslední době, zakladatel Linetu Zbyněk Frolík. Podobně Jaroslav Otenšlégr, investor a šéf Investičního klubu, investoval do technologické firmy zaměřené na řízení cloudu. Investor Branko Jeličič, jehož jméno bylo spojováno dříve se skupinami PPF či Home Credit anebo fondem Advent, své peníze naposledy vložil do americké IT firmy a italské banky.
Naproti tomu poznamenal Lubor Žalman, spoluzakladatel EnCor Wealth Management, že si pro poslední investici vybral vlastní dluhopisový fond. Ekonom Patria Finance Tomáš Vlk zůstává věrný akciím, který ovšem až 40 procent svého portfolia drží v hotovosti.
Experti zmínili, že velmi důležité při investování je také důležitá otázka poplatků. „My se klientům díváme na celkové náklady na investice, neříkáme tomu poplatky. Spočítáme jim, kolik je to bude stát ročně. Už tak ví, že je bude stát vedení účtu ve Švýcarsku o čtvrt milionu více než v Česku,“ říká Žalman. Zenon Folwarczny z firmy PwC ČR připomněl, že je velmi důležité investici a možné náklady rozebrat do detailu. “Nejde jen o to, kolik to investora stojí při vstupu, ale zamyslet by se měl i nad tím, jak se daní v cizině, jaké jsou srážkové daně a mnoho dalšího,” dodal.
V posledních letech se peníze z prodejů firem či samotné rodinné majetky vkládají do takzvaných Family Office. Využívá je i Zbyněk Frolík, který se však zatím o podnikání stále stará sám. „Nechci svým dětem odkázat rozhodování o majetku, protože se v rodinném byznysu neangažují. V rámci našeho Family Office každý dostal nějakou věc, kterou musí podnikatelsky spravovat, aby mu vydělávala a zároveň dala určitou jistotu,” vysvětlil. Zbytek majetku je zakonzervován jako “pojišťovna štěstí” – tedy peníze na studia, zdravotní výdaje.
Shrnutí prvníko bloku na téma „Jak nejlépe prodat firmu?“ naleznete zde
Zdroj: E15, Martin Štorkán
Na konferenci Investice & Bohatství pořádané deníkem E15 a společností EnCor Wealth Management tuto otázku řešili odborníci – poradci, zakladatelé a majitelé českých společností. „Trh byl posledních 24 měsíců velmi živý, ale myslím, že se blížíme k medvědímu trhu. Nejlepší doba je trošku za námi,” říká například šéf a spoluzakladatel realitní společnosti Crestyl Omar Koleilat a tudíž odpovědí je, že nejvhodnější doba pro prodej je minulostí. „Říkám si už dva roky, že vrchol je tu a pomalu musí trhy zamířit dolů,” dodává Andrea Ferancová Bartoňová, zakladatelka fondu Espira Investments.
K prodeji firem podle expertů – ať už je ekonomika v jakékoliv fázi nesmí majitele tlačit okolnosti. „Dnešek je lepší doba pro IT firmy než kolem roku 2008. Tehdy firmy žijící z projektů najednou musely řešit výrazně jiné problémy než prodej, když banky nebo operátoři zavřely kohoutky a nebyly na projekty peníze,” říká zakladatel IT firmy Cleverlance Jiří Bíba.
„Důležitější, než v jakém hospodářském cyklu se nacházíme, je to, aby byla firma na prodej připravena a stejně tak její majitelé věděli, co opravdu chtějí,” dodává. S tím souhlasí i Koleilat: „Zralá a dobře připravená firma může v krizi s prodejem počkat a propad cyklu přežít. Může ji to pak přidat i prémiovou hodnotu.”
Případná ekonomická krize nemusí podle Andrey Ferancové Bartoňové pro prodej firmy až tolik znamenat. „V každém momentě je možnost najít vhodnou příležitost. To platilo v roce 2008 i nyní. Problém je v tom, že se vývoj trhů dobře hodnotí zpětně, ale do budoucna to nevíme. Člověk nesmí být do prodeje nucen. Musí si říct, že by jednou může prodat spíš než musí,“ uvedla Ferancová Bartoňová.
Při posuzování vhodné doby na prodej také záleží na odvětví, ve kterém daná firma funguje. „Na straně nabídky je to spíše individuální. Jsou určitá odvětví, která jsou dnes už saturovaná a prodávající mohl prošvihnout vhodnou dobu pro prodej. Jsou to například potraviny. Poptávka po nákupu firem zde ale bude vždy a může podpořit i nabídku,“ myslí si zakladatel a většinový partner poradenské firmy Grant Thorton David Pirner.
Michal Nýdrle, zakladatel Kindred Group, která se zabývá službami a marketingem, připomněl, že jej v roce 2008, kdy krize vypukla, oslovila konkurence, aby firmu prodal. Tehdy byla ale pro digitální média krize příležitostí, jak se etablovat a vyrůst na trhu. Poznamenal, že naopak dnes jsou online média nejdražší mediální komoditou.
Shrnutí druhého bloku na téma „Co s nabytými penězi?“ naleznete zde
Zdroj: E15, Martin Štorkán
Hypoteční banka zveřejnila informace o cenách nemovitostí za třetí kvartál 2018 (link na článek). Ceny bytů se podle jejich indexu zvedly za prvních devět měsíců roku 2018 o 11,1%, ceny rodinných domů o 6,7% a ceny pozemků o 5,5%. Čtvrtletní nárůsty (červen až září 2018) o 2,8%, 1,6% a 1,4% nevykazují žádné zpomalení předtím, než vstoupilo v platnost opatření ČNB o regulaci hypoték. V dalším čtvrtletí se podle ČNB dopad opatření již projevil. Prosincová čísla nám napoví, je-li to pravda.
Vývoj HB indexu pro byty, rodinné domy a pozemky – 2010 až Q3 2018
Zdroj: Hypoteční banka, EnCor Wealth Management
A co dlouhodobější cenový výhled? Vidíme dva faktory, které by měly v příštích dvou letech podporovat poptávku a tím růst cen. Ten první je nárůst mezd o 8% ve 2018 a očekávaný o 6-8% ve 2019, což by mělo zvýšit dostupnost vlastního bydlení. Tento růst vede, v kombinaci s hypotékou, jejíž maximální výše se často odvíjí od měsíčního příjmu, k nezanedbatelnému růstu kupní síly.
Ten druhý je přebytek peněz v české ekonomice. Intervence ČNB, které oslabovaly korunu proti euru, znamenaly v důsledku tištění peněz, z nichž velká část pořád zůstává v české ekonomice. Za tyto peníze se nakupují aktiva na finančních trzích. Přiložené srovnání peněžní nabídky a cen bydlení na druhém grafu dokumentuje, že část z těchto peněz odsávají investice do nemovitostí.
Současně velké české banky přetékají likviditou. To je jeden z důvodů, proč úroky z hypoték nestoupaly tak rychle, jako úrokové sazby ČNB. A to pomáhá dlužníkům a tedy kupujícím nemovitostí.
Růst cen bydlení a peněžní nabídky (roční změna, procenta)
Zdroj: Eurostat, ČNB, EnCor Wealth Management
Co by mohlo hrát proti růstu cen? Vedle ekonomické recese, spojené s růstem nezaměstnanosti a zbrzděním růstu mezd je to další zvyšování sazeb Českou národní bankou, která tím odsává přebytečnou likviditu z trhu. A pak je tu fakt, že zejména v Praze se bydlení stává nedostupným. Při porovnání cen za metr čtvereční s HDP na hlavu vychází, že bydlení v ČR je čtvrté až páté nejdražší v Evropě. Na druhou stranu, právě v Praze je asi nejvíce brzděna výstavba, což nedovoluje cenám klesnout.
Co tedy můžeme očekávat? Pomalejší růst peněžní nabídky, vyšší úrokové sazby a problémy s dostupností bydlení budou brzdit tempo dalšího růstu cen, nicméně převis peněz v ekonomice bude pravděpodobně rozhodující a potlačí ceny dále nahoru. To platí až na případ globální hospodářské recese, jejíž pravděpodobnost se s výhledem do roku 2020 zvyšuje. V tu chvíli by ani uměle udržovaný nedostatek bytů propadu cen nemovitostí nezabránil.
Vedle přímé koupě bytů využívá čím dál více Čechů možnosti investovat do realit nepřímo skrze nemovitostní fondy. Jen za poslední rok a půl jich podle údajů dostupných na seznamu České národní banky vzniklo deset. V tuzemsku aktuálně působí 34 fondů, které investují alespoň částečně do nemovitostí. Patnáct z nich cílí na drobné investory, což znamená, že lidem stačí vkládat do fondu jen několik málo stovek korun měsíčně. Více než tucet z těchto fondů se zaměřuje na kvalifikované investory, kteří musí mít k dispozici alespoň jeden milion korun. Ve svých prospektech lákají i na dvouciferné výnosy.
„Investice do nemovitostí mohou mít velice rozdílný rizikový profil podle toho, jestli jde o nákup a pronájem, rekonstrukci, stavbu nebo development pozemků,“ říká Jan Kubín, partner investiční firmy EnCor Wealth Management. Kubín stejně jako jeho kolega Lubor Žalman v minulosti léta působil ve vedení Raiffeisenbank. „Rozmyslet si, do které z těchto oblastí a proč chci investovat své peníze, je mnohem důležitější, než jaký výnos fond avizuje ve svých marketingových materiálech,“ dodává. Kubín i další odborníci připomínají, že v investování platí jedno základní pravidlo: čemu nerozumím, do toho neinvestuji.
U fondu by se měli investoři v prvé řadě zajímat o to, kdo jej řídí a jak je nastaven. „Za nejdůležitější považujeme kvalitu správců a jejich ochotu hrát fér,“ říká Kubín. Měli by mít za sebou mnohaletou zkušenost v oblasti správy peněz jiných lidí a investování do nemovitostí a prokazatelné úspěchy. Dále by neměli mít žádný konflikt zájmů.
„Existuje několik fondů, a nejen těch nemovitostních, jejichž majitelé napřed investují sami, a to, co koupí, pak prodají dráž do fondu, který sami spravují. Z fondu se pak může snadno stát odkladiště neúspěšných projektů,“ upozorňuje Kubín. Správné podle něj je, když ten, kdo fond spravuje, do něj na začátku vloží své peníze. Fond by měl dále mít přiměřené poplatky za správu a administraci, aby z výnosu nemovitostí na investora vůbec něco zbylo.
Některé fondy na českém trhu se specializují na investice do půdy, jiné kupují převážně kancelářské budovy, další průmyslové nemovitosti. Novinkou je fond, který plánuje investovat výhradně do stavebních pozemků pro bytové domy. Každý ze zmíněných segmentů se vyvíjí odlišně a od toho se odvíjejí i výnosy. Zemědělská půda je konzervativní investice s výnosem v řádech nižších jednotek, u stavebních parcel cílí fondy na dvouciferné výnosy.
„Z nemovitostních segmentů nám přijdou zajímavé logistické a průmyslové parky a dále malé retailové prostory mimo centra velkých měst,“ konstatuje Lukáš Vácha, obchodní ředitel pro privátní a institucionální klientelu ve společnosti Conseq Investment Management. Vácha nejméně věří velkým obchodním centrům, protože velká část maloobchodních tržeb se postupně přesouvá na internet a je otázka, jak se budou spotřebitelé chovat za 10 let. Naopak takzvaným retail parkům v okresních městech věří, protože on-line prodeje tam porostou pomalejším tempem než v Praze. Ačkoliv kancelářské budovy Vácha nepovažuje za tak atraktivní jako průmyslové nemovitosti, realitní fond skupiny Conseq momentálně jedná o koupi administrativní budovy v širším centru Prahy.
Co ale investoři podle Váchy velmi podceňují, je růst úrokových sazeb, které Česká národní banka do konce roku nejspíše opět zvýší. „Peníze jsou dnes skutečně levné a je velmi nebezpečné si myslet, že to je nový standard a že to nikdy nebude jinak,“ míní Vácha.
Při výběru fondu by lidé neměli podlehnout přehnanému optimismu, radí Stanislav Kubáček, ředitel londýnské společnosti Round Hill Capital pro střední Evropu. „Český fondový trh je čerstvý a ještě hráče neprověřil, a navíc nás v horizontu příštích let určitě čeká zpomalení ekonomiky a také nemovitostního trhu,“ dodává. On sám by volil fond podle jeho renomé a toho, zda za ním stojí například finanční instituce nebo jednotlivec s doloženými úspěchy. Dále by dal přednost smíšenému fondu, který má ve svém portfoliu kanceláře, průmyslové nemovitosti i nájemní bydlení. Řídil by se i očekávaným výnosem z nájmu.
Některé z fondů pro drobné střadatele, jako je například Imos nebo Impera, však nabízejí možnost investovat pouze úzké skupině lidí, všímá si Pavel Zahradil, hlavní analytik realitního fondu Arete Invest. „Nemyslím si, že tyto fondy jsou skutečně dostupné běžnému investorovi, jako jste vy nebo já,“ podotýká Zahradil, který své tvrzení opírá o veřejně dostupné informace.
O dalších fondech nelze dohledat prakticky žádné informace, což podle Zahradila naznačuje, že opět půjde spíše o fondy založené pro specifickou skupinu.
Zdroj: ihned.cz, Martina Marečková, 23. 10. 2018
https://archiv.ihned.cz/c1-66303900-investicnich-fondu-zamerenych-na-nemovitosti-stale-pribyva-jen-za-rok-a-pul-jich-vzniklo-deset-zhruba-polovina-je-vhodna-i-pro-drobne-investory
Podle ní mají ve všech regionech největší podíl akcie, přičemž prvenství v této kategorii má Severní Amerika s 36,8%. V Evropě je po akciích nejvíce alokováno v nemovitostech a to 22,9%, zatímco na severoamerickém kontinentu jsou investice do realit spíše minoritní složkou kolem 12%, téměř na úrovni alternativních investic. Relativně velký podíl, ve všech regionech nad 20%, mají také hotovost a depozita. V Asii dokonce představují druhou nejvýznamější složku portfolia, kdy depozita s hodnotou 26,2% jsou témeř na úrovni zainvestovanosti v akciích s 26,4%.
V EnCor používáme pro alokaci aktiv vlastní predikční model, který aktualizujeme na čtvrtletní bázi. Z dlouhodobého pohledu odpovidají naše modelová portfolia, asi nepřekvapivě, nejvíce evropskému modelu. Aktuální rozložení se však dynamicky mění a například v uplynulém čtvrtletí jsme drželi výrazně menší zastoupení akcií a naopak vyšší podíl depozit a dluhopisů. Jak by vypadalo srovnání s Vaším portfoliem?
