Kdo si koupí akcie, stává se spolumajitelem kusu firmy. Má tedy podíl na hodnotě firmy a prostřednictvím dividend i na jejím zisku.

Základní dva druhy akcií jsou jednak privátní (např. Agrofert a.s.) a pak veřejně obchodované na nějaké burze (např. ČEZ nebo Apple). Publicitu přitahují právě akcie firem obchodovaných na burzách. Jejich analýzy zajímají velký počet investorů, kteří si dělají názor na budoucí vývoj ceny akcií dané firmy na základě informací, které veřejně obchodovaná firma (na rozdíl od privátně vlastněné firmy) povinně zveřejňuje. Stejné informace ovšem mohou vést k opačným názorům, a tak někdo chce prodávat, jiný nakupovat, a vytvoří se cena. Když ji vynásobíme počtem akcií, dostaneme tzv. tržní kapitalizaci. Tu zase vydělíme ziskem firmy a dostaneme P/E (price to earnings), nejznámější akciový ukazatel. Čím nižší, tím se zdá daná akcie levnější. Není bez zajímavosti, že české akcie mají v průměru podstatně nižší P/E než ty americké. Další základní ukazatel je ROE (return on equity) – zisk se vydělí vlastním jměním. Tady naopak čím je vyšší, tím lépe. Investor může na akciích profitovat dvěma způsoby: nárůstem ceny a dividendami. Oba dva druhy zisku však podléhají zdanění, ovšem v každé zemi je to jinak. Zisk českého investora z titulu nárůstu ceny akcie se nedaní, pokud ji držel alespoň tři roky a jde o fyzickou osobu. Jsou tři základní způsoby jak investovat do akcií. Když chci sám hádat, která akcie posílí a které oslabí, tak si nakoupím přímo jednotlivé akciové tituly. Chci-li toto hádání nechat na někom jiném, koupím si podíl v aktivně spravovaném akciovém fondu. Věřím-li statistikám, které říkají, že hádání nepřináší výsledky, koupím si „průměr trhu“ prostřednictvím akciových ETF (Exchange Traded Funds) fondů. Mít přitom štěstí, se ovšem hodí vždycky.

Další díl seriálu si můžete přečíst zde na našem blogu:

Poté, co si sepíšete svůj majetek s výjimkou nemovitostí k vlastnímu bydlení, je dalším krokem investičního procesu alokace aktiv.

Tím se myslí naplánování rozložení majetku mezi jednotlivé druhy investic podle typů cenných papírů, průmyslových odvětví nebo zeměpisných oblastí. Zároveň dobrá alokace zohledňuje vaši ochotu riskovat i dobu, po kterou můžete investované peníze postrádat. Základní stavební bloky jsou akcie obchodované na burze, dluhopisy, hotovost, nemovitosti, komodity (ropa), cenné kovy (zlato) a neveřejné akcie či fondy. Tyto kategorie se dále dělí, například: růstové akcie, dluhopisy rozvíjejících se zemí, americké dividendové akcie. Každá z těchto kategorií se chová jinak. Má vyšší či nižší očekávaný výnos, ale také jiné riziko. Některé přinášejí pravidelný výnos, jiné až při prodeji. Některé jsou obratem zpeněžitelné, jiné až po mnoha letech. Podstatné je, že pro každého investora se dá nalézt takový mix těchto stavebních bloků, který při míře rizika, kterou si zvolil, maximalizuje výnos takto sestaveného portfolia investic. Je to však dynamická záležitost – investice, které narostly je potřeba částečně prodat a jiné zase dokoupit. Zkušený investiční manažer bere kromě vývoje cen v úvahu i jak moc se ceny jednotlivých tříd aktiv pohybují společně (korelace) a jak snadno jsou prodejné (likvidita).  Výsledkem alokace aktiv je proto diversifikované portfolio, tedy rozložené do více druhů investic.

Mark Robinson, EnCor Wealth management

Více k tématu alokace aktiv si můžete přečíst v našem článku:

Další díl seriálu si můžete přečíst zde na našem blogu:

Doby, kdy vklady v bankách vynášely víc než inflace, jsou dávno pryč, a tak stále víc lidí vybírá své vklady a investuje. Jak se ale nespálit?

Prvním krokem by mělo být zmapování současného majetku. Obvykle za investici nepovažujeme nemovitosti, které používáme k bydlení, a věci denní potřeby. Odpovídá ale rozložení vašeho majetku tomu, jak byste měli investovat? Ideální rozložení majetku mezi jednotlivé druhy investic má být tím konzervativnější, čím méně jste otevřeni riziku, a čím dříve budete investované peníze zase potřebovat.

Zvažte konzultaci s profesionálem. Ale pozor, většina poradců jsou pouze prodavači předražených fondů a rizikových dluhopisů. Poznáte je lehce – nechtějí od vás za svou práci platit. Pak porovnejte toto ideální rozložení investic se současným stavem. Pravděpodobně budete mít v některých třídách investic víc peněz, než je zdrávo, a jinde zase málo nebo vůbec. Některé investice tedy prodáte a jiné nakoupíte.

Ale pozor na poplatky! Žijeme v době nízkých výnosů, takže odevzdat bance, brokerovi či poradci jedno procento ročně může oddálit váš odchod do důchodu o několik let. Konzultujete-li s profesionálem, měl by umět investiční náklady uhlídat.

Posledním krokem investičního procesu je vytvoření přehledu rozložení celého majetku v bankách, fondech, nemovitostech a cenných papírech, abyste mohli pravidelně sledovat, jak se vyvíjí jeho hodnota.

Jednotlivým tématům se budeme věnovat v E15 každý týden. Čekají nás témata jako alokace aktiv, akcie, dluhopisy, fondy či alternativní investice a komodity.

Seriál můžete sledovat i zde na našem EWM blogu.

První díl seriálu si můžete přečíst zde:

Autor článku : Lubor Žalman