Do akcií nejdřív investujte pár tisíc a učte se. Je to zvláštní koníček, radí matador Žalman

Autor článku: Luboš Kreč

14. 5. 2020

Jeden z nejzkušenějších českých bankéřů Lubor Žalman se snaží udržovat v kondici, pravidelně cvičí, chodí do posilovny. Karanténa, do které nejen jeho uvrhla koronavirová pandemie, mu proto na zdraví nepřidala. Ovšem nejen kvůli tomu, že byla zavřená fitness centra, ale i kvůli dění na akciových trzích. Burzy jsou jeho hobby i živobytí, a tak neustále aktualizoval aplikaci na mobilu, aby viděl, jak cenné papíry a jejich hodnota padají nebo zase stoupají. „Žere to čas a mně osobně to vlastně zhoršuje kvalitu života, protože pořád koukám na mobil, místo abych dělal něco užitečného. Je to takový divný koníček,“ říká zakladatel investiční společnosti EnCor Wealth Management, kterou rozjel po svém odchodu z čela tuzemské pobočky Raiffeisenbank.

Když se ohlédnete dva měsíce zpátky, jak byste je coby ekonom a bankéř shrnul?

Když to vezmu chronologicky, jako první poznatek mi z toho vychází, že na zprávy, že je nový virus v Číně, jsme vůbec nereagovali. Už byla k dispozici videa, jak jsou tam mrtví lidé, jak je odtahují, ale s námi to vůbec nehnulo. Jako by to bylo na jiné planetě. Z toho bychom se měli poučit. Druhá věc je, jak brutálně rychlý byl propad trhů, když se virus objevil v Itálii, a jak rozdílně na to reagovaly vlády. A poslední postřeh: vlády řekly, že budou tisknout peníze, a je vidět, že lidé včetně profesionálů na finančních trzích věří tomu, čemu chtějí věřit. Tedy že ekonomické dopady budou jen dočasné, že se poptávka rychle vrátí tam, kde byla, a že to tištění peněz překoná veškeré problémy a že bude rychle vakcína. Já si tím nejsem jistý.

Proč?

V zemích, které se začaly otevírat, se poptávka rychle rozhodně nevrací. A nemoc SARS, která je velice podobná covidu-19, přišla před 12 lety a vakcína tu stále není. Uznávám ale, že SARS neměl zdaleka takový ekonomický dopad, takže dnes se na covid-19 a boj s ním soustředí daleko víc zdrojů.

Říkal jste, že investoři věří tomu, čemu věřit chtějí. Na burzách je vidět za poslední dva týdny poměrně strmý růst, jako by si všichni byli jistí, že vše bude relativně rychle ok.

To je přesně to, co jsem měl na mysli. Probíhá tady souboj dvou faktorů. Prvním je, že dnes je už každému jasné, že dopady na výnosy firem budou katastrofální. Třeba před měsícem to tak spousta lidí ještě nevidělo, dnes už je to jasné. Nicméně finanční balíky, které vyhlásily skoro všechny země na světě jako pomoc svému hospodářství, jsou také bezprecedentní. A teď jde o to, čemu věříte. Jestli vládní peníze přetlačí výpadek poptávky, nebo ne. Těch peněz je bezprecedentně hodně, alespoň když se bavíme o slibech. Jsou země jako Německo, které ty sliby plní, a pak jsou země jako Česká republika, které o nich hlavně mluví. Naše vláda by je asi i ráda plnila, ale nedokáže je uskutečnit a dostat peníze k potřebným.

Tady se přitom hraje o týdny, firmy jinak zkrachují a už je nikdo nenastartuje.

Česká republika zdravotnickou část zvládla velice dobře, ale v té ekonomické máme dobré nápady, které bohužel neumíme realizovat.

Pečlivě sledujete, co se děje na burzách. Svrběly vás ruce, že byste do něčeho investoval, protože cena spadla hodně dolů?

Já to většinou dělám naopak. Beru takzvaně krátké pozice, když očekávám propad. Podařila se mi jedna taková malá akcie, která patří do portfolia deseti, patnácti akcií, jež analyzuje webová stránka Viceroy Research, která se snaží odhalovat – a docela se jí to daří – firmy, ve kterých se děje něco nekalého, například lžou svým akcionářům, falšují účetnictví, mají nekalé obchodní praktiky. Tak na jednu takovou firmu jsem narazil, koukal jsem na ni ještě před krizí, ale pandemie ji potopila, takže to se mi povedlo. Co se mi nepovedlo, je, že jsem čekal, že propad bude větší, nevěřil jsem, že se to takhle rychle otočí. A myslím si to pořád. Každopádně abych trefil moment, kdy jsou ceny dole, a něco opravdu výhodně trefil, se mi teď nepovedlo.

Takže jste nakoupil příliš brzy a akcie pak padly ještě níž?

Ne. Stále jsem čekal s tím, že to půjde ještě níž, jenže ono se to otočilo. Takže jsem nekupoval.

Netrefil jste momentum.

Netrefil. Ale víte, já velice výjimečně obchoduji s jednotlivými akciemi, sázím spíš na indexy. Nesnažím se dělat stockpicking. To je poměrně náročná disciplína.

Radovan Vávra v našem nedávném rozhovoru říkal, že obvykle lidem doporučuje fondy a indexy, ale že teď je doba na stockpicking, pokud si na to někdo troufne.

Ano, ale tam je důležité to pokud. Pokud jste ochoten v tom denně ležet několik hodin, umíte číst bilance, výsledovky, znáte účetnictví a umíte z toho udělat nějaký model, jak se firma bude vyvíjet. Koho to baví, tak fajn, můžu doporučit. Má to ovšem pro amatérského investora ještě jednu důležitou komponentu, a to jsou poplatky. Musíte totiž umět obchodovat levně, aby vám poplatky nesnědly výnosy. Existují nebetyčné rozdíly, stále přežívají brokeři, kteří jsou ve starém světě, třeba privátní banky, zejména švýcarské, naúčtují poplatky, že se nestačíte divit. A pak máte nový internetový svět, kde obchodujete za skoro nula nula nic.

Z toho, co říkáte, soudím, že byste obchodování s akciemi laikům, jako jsem třeba já, stejně radši moc nedoporučoval.

Máte pravdu. Pro příležitostného investora jsou podle mě nejlepší ETF, což jsou pasivní fondy. Mají své mouchy, před kterými varoval Michael Burry, hlavní postava filmu Sázka na nejistotu, které se před pár týdny projevily na ropných ETF, kdy tyto nebyly schopny dostatečně rychle likvidovat své pozice, ale celkově jsou pro amatéry nejvhodnější.

Když chcete nějaké akcie nakoupit, jak to děláte? Jakou používáte platformu?

Já používám tři platformy, nicméně zdaleka nejvíc z nich Saxo Bank. Jsou tady ale velké rozdíly. Mám rád Interactive Brokers, které ve střední a východní Evropě fungují přes franšízu Lynx, nejsou v ní české akcie a je dražší než přímo obchodovat na Interactive Brokers, ale funguje dobře. Jak jsem už řekl, hodně mám rád Saxo Bank, která sice není nejlevnější, ovšem šíře produktů, které nabízí, nemá nikdo jiný. Sofistikovanější investoři nedají dopustit na Saxo. Zkoušel jsem také Plus500 čistě jen na bitcoin. Když potřebuji směňovat hotovost z jedné měny na druhou, tak to dělám přes Lynx nebo přes Creditas, pokud spěchám. Jinak cenově je Lynx úplně super na měnové konverze.

To je docela dost služeb, aplikací, platforem…

Žere to čas a mně osobně to vlastně zhoršuje kvalitu života, protože pořád koukám na mobil, místo abych dělal něco užitečného. Je to takový divný koníček. Není to pro naprostou většinu běžných investorů vhodné.

A výsledek je, že tohle dělá tak jedno až dvě procenta investorů, drtivá většina těch, kteří chtějí zhodnocovat úspory a nestačí jim, když peníze leží v bance, na to jde přes aktivně spravované fondy nebo čím dál víc přes ETF. Nechat si od nějakého poradce namíchat portfolio ETF je pro normálního člověka úplně nejlepší.

Bohužel není k dispozici ETF na české akcie, které mám já osobně rád. Na druhou stranu u těch pár akcií, které jsou na české burze, si zájemce může ledacos přečíst. Třeba ČEZ se asi do žádných problémů nedostane kvůli koronaviru, protože elektřinu budeme potřebovat všichni.

Jaké indexy a tituly sledujete?

Já kupuji index S&P 500 a německý DAX, chodím do futures na státní dluhopisy americké nebo německé. Do českých akcií investuju napřímo, tam jdu do jednotlivých titulů, teď se mi třeba líbila Moneta, když byla za 50 korun. A občas neodolám tomu, když mi například moje 20letá dcera řekne, že Snapchat je k ničemu, a tak ho shortuju…

Já jsem v březnu investoval do akcií Applu, Amazonu nebo Microsoftu, protože byly ve srovnání s dobou jen před pár týdny o dost levnější. Co byste na takovou primitivní strategii řekl? Vzal jsem si zároveň k srdci Warrena Buffetta, který tvrdí, že máte investovat do toho, co máte rád, co má předpoklad trvání a čemu aspoň trochu rozumíte.

Já teď čtu knihu od Daniela Kahnemana Myšlení rychlé a pomalé. To, co jste udělal, je jedna z těch věcí, které Kahneman vyloženě zmiňuje. Souhlasím, že Apple a Amazon budou fungovat i po koronaviru, ale to není otázka, kterou si máte položit. To je otázka, kterou nám podsune mozek, protože se na ni odpovídá snadno. Ta těžká otázka, kterou jste si měl položit, je, jestli cena těch akcií je příliš vysoká, nebo naopak levná, vzhledem k budoucnosti. Což neznamená, že se nemůžete trefit. Kolik vám vydělal Amazon?

Aktuálně je tam 40 procent nárůst, Microsoft 20 procent, Apple 13 procent… Nakupoval jsem přes Revolut, ale investoval jsem jen pár tisíc, beru to jako hru, učím se a zkouším to.

Učit se touto cestou je správné. Bavíme se tady spolu o spoustě detailů, které jsem taky neznal, když jsem si s akciemi před 10 lety začal hrát. Jeden z největších českých investorů do nemovitostí mi kdysi řekl: Do každého nového byznysu, do kterého jsem se v životě pustil, jsem musel zaplatit vstupné. Takže i tady zaplatíte vstupné. A je lepší ho zaplatit z malé částky.

Jak o investicích přemýšlíte, když ve vaší firmě EnCor Wealth Management budujete pro své klienty portfolia?

To se vracíme ke knize Myšlení rychlé a pomalé. Máme matematický model, do kterého dáváme makroekonomické ukazatele, spoustu předstihových ukazatelů, jako jsou očekávání různých nákupních a prodejních manažerů, inflaci, ceny…

Model nám pak vyplivne rozložení, kolik máme dát do amerických akcií, do emerging markets, do státních dluhopisů, do korporátních dluhopisů, do českých akcií. Snažíme se to napasovat na českého investora, takže jsou tam české akcie a české dluhopisy. Takhle fungujeme. Zvýšená volatilita, která je nyní na trzích, vstupuje samozřejmě i do našeho modelu a automaticky znamená, že tam je nyní menší podíl akcií.

Investor nemůže uvažovat jenom o výnosu, musí uvažovat o poměru výnosu k riziku a riziko se kvantifikuje hůř než výnos. Když někdo řekne: Já chci mít dvojciferný výnos, tak ok, ale bude mít docela značné riziko v portfoliu a nesmí se divit, když mu to nevyjde. Záleží na tom, jak rychle peníze bude potřebovat. Jestli je mu 40 a má to na důchod, nějaké výkyvy nahoru a dolů, které teď zažíváme, ho nemůžou rozházet. Ale když vím, že si potřebuji koupit nové auto, tak bych do něčeho rizikového chodit neměl.

Jak odhadujete další dění kolem pandemie?

Když nebude vakcína do 12 měsíců, dojde k následným vlnám. Na základě dat, která máme, to vypadá, že promořenost je všude nízká, ale všechno už se začíná otevírat. Teď jsem byl v posilovně a roušky tam neměl nikdo, nikdo tam ani nevětrá, což je pro vir ideální prostředí. Několik desítek minut jste v uzavřeném prostředí s cizími lidmi, všichni dýchají stejný vzduch. Takových situací bude víc, třeba kina nebo divadla. Musíme se s tím naučit žít. Říkat si, že to nedostanu, je hloupost. Já to chci dostat rychle, dokud je pro mě ventilátor a postel v nemocnici a dokud je mi tolik, kolik mi je, a ne za 20 let, kdy se s tím vypořádám mnohem hůř. Takže budou další vlny a jakkoliv budeme mít chytrou karanténu, nějaká omezení budou vždycky a bude nejistota. Když je nejistota, lidé neutrácí.

Jediný jiný scénář by byl, kdybychom měli vakcínu a lék, a to rychle. To si všichni řeknou: „Hurá, už je to za námi, už se nás to netýká.“

Mám ale své pochyby. Nebavíme se o dýmějovém moru, což byla bakterie, na kterou máme antibiotika. Tohle je virus, který mutuje, proto si s viry neumíme tak snadno poradit.

Co se s tím dá dělat? Vláda musí pomoci firmám. Žijeme v období paniky a musíme paniku dát stranou.

Jedním z nejzasaženějších odvětví je sport. Vy sedíte v dozorčí radě FC Baník. Jak koronavirus promění sport a fotbal?

Jsou malé sporty a velké sporty. Pak jsou sporty založené na živých divácích a sporty založené na televizi. Malé sporty, které děláme jako koníček, platíme si je sami, pojedou dál, jakmile se uvolní opatření. Nejtěžší to budou mít velké sporty, které nejsou v televizi. Fotbal, který si v zemích, jako je Česko, stejně vystačí bez diváků a bude v televizi, peníze najde. Jiné to bude ve velkých ligách, kde je vstupné podstatnou složkou příjmů klubu, krize se projeví v přestupových částkách a platech hráčů. Tam bych řekl, že to může být drastické.

Takže už žádné astronomické přestupy hráčů za stovky milionů eur?

Odhaduji, že dočasně to tak bude. Záleží, kolik jim bude chodit lidí, ale v Anglii, ve Španělsku, v Německu jsou příjmy ze vstupného podstatnou částí rozpočtů a ta teď bude chybět. U nás to tak není. U nás je to kolem 10, 15 procent. A s tím se dá nějak žít.

S přispěním Simony Schröderové.

Pro aktuální čtvrtletí doporučuje náš investiční model, vyvinutý hlavním asset manažerem EnCor Wealth Management Markem Robinsonem, opatrně navýšit alokaci jak do zahraničních, tak českých akcií, a posílit pozici v domácích dluhopisech. Celkově model preferuje pro zbytek roku pestré rozložení napříč většinou tříd aktiv.

Alokace pro typické středně-rizikové portfolio v Q4 2019

Váha akcií, které nyní dohromady tvoří 27%, oproti minulému čtvrtletí narostla. V rámci dluhových instrument (celkem 39%) mají nejvyšší zastoupení české dluhopisy, což odráží i vyhlídky na možné posílení koruny. Model na základě vývoje vybraných ekonomických indikátorů stanovuje alokace pro jednotlivé třídy aktiv, přičemž v případě vyváženého, středně rizikového portfolia vychází z neutrální rozložení 50 % v akciích a 50 % v dluhopisech. Portfolio je stavěno z pohledu lokálního investora, který za základní měnu považuje českou korunu.

Zvýšená alokace do rizikovějších akcií a korporátních dluhopisů v tomto čtvrtletí trochu protiřečí signálům, které nabádaly k opatrnosti od poloviny roku 2018. Po většinu tohoto období převládal starch z globálního ekonomického zpomalení, který se odrážel i v indikátorech, které náš model sleduje. Kde se tedy vzal vyšší sklon k riziku právě teď? Za prvé, několik globálních, převážně peněžních indikátorů, se v minulém čtvrtletí přestalo zhoršovat. Za druhé, došlo přílivu krátkodobé likvidity v USA a Číně, dvou největších světových ekonomikách. Spolu s politikou centálních bank v USA a některých rozvíjejích se trzích (přesto, že čelí inflačním tlakům) se to považuje za jasné odhodlání politiků případnému zpomalení zabránit. Všechny tyto kroky vidíme jako reakci na množící se známky ochlazení světového obchodu.  

Pokles obchodu zachyzuje několik indikátorů v našem modelu a má vliv na to, proč doporučená alokace nadále zůstavá v porovnání s neutrálním rozložením opatrná. Podle posledních dat z CPB World Trade Monitor, klesl objem světového obchodu v září 2019 meziměsíčně o 1,3%, resp. o 1,1% v meziročním vyjádření. Dokud se tento obrázek nezlepší, primárně v Asii, zůstane světová ekonomika pravděpodobně přešlapovat na místě.

Akciím a rizikovějším aktivům v tuto chvíli pomáhá optimismus, že obchodní “válka” mezi USA a Čínou se brzy vyřeší, nebo alespoň ochladne.  K tomu musíme poznamenat, že mezinárodní obchod je jen jeden dílek v širším konfliktu o duševní vlastnictví k novým technologiím, a také že obchod mezi Čínou a USA tvoří jen asi 5% světového obchodu. Tato kapitola tedy ještě delší dobu nebude u konce.

Výnosy jednotlivých tříd aktiv v období 31/10 – 31/1 vs výnosy ve zbývajících čtvrtletích roku, 2009 – 2019 (%, v CZK vyjádření)

Zdroj: EnCor Wealth Management, * historický výnos fondu EnCor Fixed Income Strategy

Poslední poznámka ve vztahu k rizikovější alokaci je typická výkonnost jednotlivých aktiv v posledním čtvrtletí oproti zbytku roku. Napříkad americké akcie v posledních 10 letech posílily průměrně o 5% v období od 31.10. do 31.1., oproti 2,8% v ostatních čtvrtletích roku. Proč k tomu dochází? Je to optimismus, že s novým rokem přijde silnější ekonomický růst? Indikují firmy, že jim porostou zisky? Nebo tzv. “Santa Klaus rally”? Nevíme jistě. Děje se to, ale není to se zárukou!  Náš matematický model, který má za úkol nacházet příležitosti k nadvýnosu, zkrátka vzal i tento vzorec do úvahy.

Shrneme-li celkový obrázek, tak naše rozložení pro Q4 2019 umožňuje klientům participovat na možném růstu akciových trhů a jiných rizikových aktiv v následujících měsících, přetrvávající váha peněz a zlata chrání proti případnému propadu, a tím, že preferuje české dluhopisy, vyhýbá se riziku náhlých změn nálad na finančních trzích, které by v případě prudkého nárůstu výnosů z dluhopisů vedly ke značným ztrátám.

Důležité upozornění: Informace v tomto článku nejsou míněny jako investiční doporučení k nákupu či prodeji konkrétních cenných papírů. Pro případnou konzultaci nás kontaktujte na emailu welcome@encorwealth.com nebo prostřednictvím kontaktního formuláře.

Autor: Mark Robinson

Už několik let se srovnávají výhody a nevýhody investic do aktivně spravovaných fondů oproti pasivním investicím, jako jsou ETF a indexové fondy.

V EnCor Wealth Management zastáváme názor, že nejlepší je od každého trochu.

Vidíme výhody pasivních investic ve většině tříd aktiv, ale ne ve všech. Mnohem nižší náklady (velké téma pro české investory!) a v důsledku pak vyšší zhodnocení investic v pasivních fondech je prostě fakt. Ale u tříd aktiv, která jsou méně likvidní, obtížně analyzovatelná, malá nebo prostě pro ně vhodné ETF neexistuje, je aktivní správa investic pořád ještě lepším nebo jediným možným řešením.

Nejprve si řekněme, co se skrývá pod pojmy aktivní a pasivní investování?

Jak se můžete dočíst i v našem slovníčku pojmů (www.encorwealth.com/glossary/active-management/)tak aktivní správou se rozumí investiční přístup, při kterém se správce fondu snaží hledat a kupovat akcie nebo dluhopisy, které jsou podhodnocené a jejichž cena bude posilovat. Smyslem je přinést investorům lepší výnos, než je průměrný výnos trhu. Naopak pasivní investování na tuto snahu rezignuje a pouze replikuje pasivní výnos trhu.

Následně logicky vyvstane otázka, proč vůbec vzniklo pasivní investování?

Před 25 lety byly všechny akciové a dluhopisové fondy aktivně spravovány. Ke sklonku devadesátých let se začaly objevovat statistiky, které ukazovaly, že spoustě správcům fondů se nedaří selektivní výběr akcií a jejich fondy vynášejí méně než akciové indexy, tj. méně než průměr trhu. Ale přesto strhávali investorům do svých fondů za svou práci vysoké poplatky. Začalo se ukazovat, že sázka na experty se nemusí vždy vyplatit. Finanční průmysl zareagoval tvorbou fondů, které neměly ambice vybírat vítězné akcie, ale jen replikoval s co největší přesností indexy akciových trhů. Jelikož takový fond nemusí platit tým expertů, kteří analyzují akcie, jsou jeho poplatky zlomkem těch, které si účtují aktivně spravované fondy. Z pasivních produktů, jako jsou indexové fondy a ETF (Exchange traded funds), vzniklo nové obrovské odvětví finančního průmyslu. Tím ale bylo možné začít férově srovnávat výnosy aktivních a pasivních fondů, což přineslo nezpochybnitelné důkazy o výhodách pasivního investování.

Nakonec je potřeba se podívat na to, proč se v poslední době znovu rozhořela debata na toto téma.

Vyvolává ji obrovský úspěch pasivních produktů. Podle xtf.com vzniklo v USA více pasivních fondů, než bylo firem, které vstoupily na burzu. Deset největších firem z nejpoužívanějšího burzovního indexu US S&P 500 Index bylo z 6,8 procent vlastněno ETF fondy. A tento podíl vlastnictví pasivních fondů ve firmách nejenže narůstá, ale je tím větší, čím jsou ty firmy menší. Dobře je to vidět na širším indexu US Russell 2000. Spodních 25 % firem tohoto indexu podle velikosti, je vlastněno ETF fondy z 23 %. Tato narůstající koncentrace vlastnictví prostřednictvím pasivních fondů přitáhla pozornost, m.j. Michaela Burry, investora, který vydělal na krachu amerických sub-prime hypoték a hlavního hrdiny filmu Sázka na nejistotu (Big Short). Burry vidí paralelu mezi nynějším masivním přílivem peněz do pasivních fondů, jejichž ceny se odvíjejí od akciových indexů, a přílivem peněz do CDOs, jejichž ceny se v letech 2006-08 odvíjely od kvality sub-prime hypoték. Burry si myslí, že se tvoří nová bublina, podobná CDO bublině, která praskla v roce 2008. Burry se ptá, co se stane, kdyby chtěli investoři do ETF prodat svoje akcie všichni najednou. Je tady potenciální bublina nebo ne?

Má Burry pravdu? Podle nových zpráv z Bloombergu z 11. září 2019, finanční společnost Morningstar odhaduje, že na konci srpna 2019 bylo poprvé v historii v amerických pasivně řízených akciových fondech víc peněz než v těch aktivně spravovaných. Souhlasíme s Burrym, že u malých, málo likvidních akcií opravdu vzniká nebezpečí způsobené příliš koncentrovanou vlastnickou strukturou.

Nicméně pro investice do likvidních akcií na rozvinutých trzích se pasivní fondy pro českého investora jeví jako lepší řešení. Roční poplatky pasivních fondů se totiž pohybují v rozmezí 0,1 %-0,4 %, zatímco u aktivně spravovaných je to 1 %-2 %, u některých domácích správců i více. Výnosy jsou přitom předvídatelnější. Studie, kterou provedla v roce 2010 Fama & French ukázala, že pokud mají některé aktivně spravované fondy vyšší výnos po očištění o poplatky, tak se jedná o náhodu. V pasivních fondech se vám také nemůže stát, že se správce fondu rozhodne realizovat nějakou příliš odvážnou investiční strategii. Žádný tam totiž není, a tak kontrolu máte vy.

Ale nezapomínejme na riziko koncentrace vlastnictví pasivních fondů. V některých druzích investic, jako jsou akcie malých firem, rizikovější dluhopisy, rozvíjející se trhy může analýza jednotlivých titulů a aktivní správa pořád přinášet ovoce. Nejlépe je tedy zkombinovat oba přístupy.

Autor: Mark Robinson

V nové sérii příspěvků EnCor Navigátor se s vámi každé čtvrtletí podělíme o názor na rozložení investičního portfolia s pomocí našeho investičního modelu vyvinutého Markem Robinsonem, hlavním asset manažerem.

Pro aktuální čtvrtletí model doporučuje velmi opatrnou alokaci jak do českých, tak zahraničních akcií a také mírně podprůměrnou váhu dluhopisů.  Proti tomu navyšuje podíl ve zlatě a v nástrojích peněžního trhu.

Alokace vyváženého, středně rizikového portfolia pro 3. čtvrtletí 2019*

* Doporučené váhy k 31.7.2019. Nulová alokace do globálních korporátních dluhopisů a evropských akcií.

Zdroj: Investiční model EnCor Wealth Management pro alokaci aktiv.

Oproti předchozím měsícům se zvýšila doporučená alokace do peněz a zlata. Náš model na základě vývoje řady vybraných ekonomických indikátorů stanovuje doporučené alokace pro jednotlivé třídy aktiv. V případě vyváženého, středně rizikového portfolia považuje za benchmark neutrální rozložení 50 % v akciích a 50 % v dluhopisech. Souhrnný podíl veřejně obchodovaných českých a mezinárodních akcií se snížil na 17 % a podíl amerických státních a kvalitních českých dluhopisů na 33 %. Momentálně z modelu vyplývá nulová alokace do globálních korporátních dluhopisů a evropských akcií. Současně se drží stabilní pozice v nemovitostech a v alternativních investicích (jako např. fondy private equity).

Model začal doporučovat opatrnější alokaci již od poloviny roku 2018, s postupným navyšováním podílu v penězích a ve zlatě. Proč váhy těchto tříd ještě dál narostly? Když se podíváme do střev našeho modelu, vidíme, že signály indikátorů ukazujících na ekonomické zpomalení se mísí se signály naznačující nižší inflaci a určitou nejistotu ve vývoji světové ekonomiky (například z důvodu geopolitických rizik nebo globální úrovně dluhu).

Stejné signály mají k dispozici i centrální banky a nutí je k úvahám o monetárním uvolňování prostřednictvím snižování úrokových sazeb. Přestože úrokové sazby jsou již teď všeobecně nízko, zdá se, že finanční trhy věří, že s velkou pravděpodobností dojde na další “kvantitativní uvolňování”, nebo jednoduše řečeno “tisk peněz” centrálními bankami. Jedná se určitě to pravděpodobný scénář v Eurozóně, kde je klíčová sazba ECB již nyní na -0,4 %. Toto číslo konkrétně znamená, banky platí ECB ročně 0,4 % za to, že drží jejich peníze v bezpečí. Nikoliv naopak.

Tento tlak na “držení peněz v bezpečí” vytlačil ceny dluhopisů nahoru a vedl k propadu jejich výnosů. Situace na trzích je taková, že celkový objem dluhopisů s negativním výnosem překračuje v současnosti 16 bilionů USD. Odhaduje se, že záporný výnos má nyní 27 % veškerých veřejně obchodovaných kvalitních dluhopisů (tj. dluhopisů s “investičním ratingem”) a 10 % veškerých korporátních dluhopisů na světových trzích. Jsme v situaci, kdy investoři aktuálně platí švýcarské vládě zapůjčení svých peněz 1,06 % ročně a německé vládě 0,69 % ročně.

Cena zlata vs výnos 10 – letých německých státních dluhopisů

Source: investing.com, EnCor Wealth Management

V tuto chvíli tedy investoři do dluhopisů ve stále větší míře platí úrok těm, kdo si od nich půjčují, namísto aby od nich úrok dostávali. V takové situaci alokace do nemovitostí (s výnosem ve výši nájmu, případně nulovým výnosem, pokud v nich sami bydlíte), do peněz (s nízkým výnosem v závislosti o jaký instrument se jedná) a do zlata (bez výnosu) dávají velký smysl. A cena zlata na to nedávným růstem také již patřičně reagovala.

Naše alokace pro 3. čtvrtletí 2019 tedy chrání investory před obavami z recese, která by měla výrazný dopad na ceny akcií, za druhé před případnou změnou nálady na trhu dluhopisů, které by utrpěly ztráty, pokud by výnosy náhle vzrostly, a za třetí se vyhýbá placení úroků emitentům dluhopisů, ať už je jím kdokoliv.

Důležité upozornění: Informace v tomto článku nejsou míněny jako investiční doporučení k nákupu či prodeji konkrétních cenných papírů. Pro případnou konzultaci nás kontaktujte na emailu welcome@encorwealth.com.

Na českém akciovém trhu je jaro obdobím dividend. Firmy obchodované na burze oznamují od půlky dubna do června, jakou vyplatí dividendu. Kromě ČEZu a O2 je i vyplatily.

Dividendy jsou pro české akcie a jejich vlastníky důležitější, než na jiných evropských či rozvíjejících se trzích. Firmy na pražské burze mají totiž už dlouhá léta ve zvyku vyplácet na dividendách podstatnou část zisku předešlého roku. Když vezmeme devět největších firem, obchodovaných v Praze, tj. 96% tržní kapitalizace, tak jejich průměrná výše dividend je 5,2 % z jejich aktuální tržní ceny. To dává představu o výnosu, který může investor mít, pouze na dividendách, aniž bychom uvažovali vývoj cen samotných akcií.

Pouze jedna z těchto firem, CETV, v současnosti dividendy nevyplácí. Všechny ostatní ano, a to v rozpětí od 3,4 % v případě Avast až po 11,5 % u Philip Morris. Průměr je tedy 5,2 %. Atraktivita těchto výnosů vynikne, když je porovnáme s výnosem českých státních dluhopisů (kolem 2 %) nebo dokonce s vklady v bankách (kolem 0,5-1 %).

Jaké je ale riziko?Po tučné úrodě může někdy přijít půst nebo dokonce hladomor. Nikde není zaručeno, že tyto firmy vyplatí stejně vysoké dividend i příští rok. Na rozdíl od dluhopisů neexistuje závazek firem držet výši dividend na nějaké předepsané výši. Je to čistě na uvážení jejich akcionářů. Odhady ovšem existují. Akcioví analytici a ekonomická media sledují dění ve firmách a snaží se předvídat výši budoucích zisků i dividend. Souhrn těchto názorů pak ovlivňuje i cenu těchto akcií.

Ale ceny akcií jsou ovlivněny nejen výši zisku a dividend firem, ale i děním okolo. Jelikož akcie musím vlastnit, abych měl nárok na dividend, je riziko jejich pohybu nahoru a dolu cenou, kterou za nárok na dividend platím. Dobrým příkladem tohoto “dodatečného” rizika je nedávné oznámení Andreje Babiše o záměru ponechat část dividend českých bank v blíže nespecifikovaném fondu. Ceny akcií Erste, Monety a Komerční banky okamžitě oslabily. Na takovém poklesu někdy může investor prodělat víc, než dostane na dividendách.

Je nejlepší nakupovat v létě?V minulosti byla většina firem na pražské burze spolehlivými a pravidelnými plátci dividend. Zároveň jsou to firmy se solidní výkoností, pokud je srovnáme s některými akciemi na burzách jiných zemí. Když firma vyplatí dividend, její akcie se druhý den obchoduje snížená o stejnou částku. Pokud věříte, že firma vyplatí podobnou dividend i příští rok, tak je to pro vás ten správný okamžik k nákupu.

Zdroj: BCPP, webové stránky společností, výpočty EnCor Wealth Management

Kdo je “evropský pacient”?

Podle článku zveřejněném na Bloombergu* poroste v roce 2019 nejpomaleji italské hospodářství, což není nic překvapivého. Ale Německo je hned druhé odzadu. Evropská lokomotiva a tahoun hospodářského růstu ČR i celé střední Evropy odhaduje svůj vlastní růst na pohých půl procenta. Ministr hospodářství Peter Altmaier to zdůvodňuje celosvětovým zpomalením, celními válkami a Brexitem.

Tato předpověď nás nepřekvapuje. Už nějakou dobu zastáváme názor, že světová ekonomika zpomaluje. Mezinárodní měnový fond se v současnosti obává, že obchodní výměna mezi většinou států slábne a to navíc najednou, ne jen mezi některými. Polovina výkonu německého hospodářství je závislá na exportu, takže toto oslabení pro něj bude značná zátěž. Už teď se totiž potýká s jasnými známkami slabší poptávky po svém zboží v Číně a jí podobných zemích. Čína – tato druhá největší ekonomika světa – ohlásila totiž v březnu pokles dovozu o 7 %. Doma si Německo vede lépe, zejména v oblasti zboží a služeb, které v roce 2018 pomohly k růstu HDP o 1,4 %. Ale třeba prodeje aut poklesly v Německu i v zahraničí díky dohadům o budoucnost naftových motorů. A německé investice v minulých čtvrtletích oslabily také.

Co to znamená pro ČR? Zákonitě to na nás bude mít vliv. 31 % českého vývozu směřovalo v roce 2017 našemu západnímu sousedovi. Tento vývoz dokonce tvořil 24 % českého HDP. Jelikož čtvrtina vývozu do Německa se týká automobilového průmyslu, 6 % našeho HDP je tvořeno přesunem vyrobených aut a jejich částí přes hranici s Německem. To jen ilustruje, jak otevřenou ekonomikou v Čechách jsme. Při oslabení celosvětového obchodu tak musíme zákonitě počítat s nižším růstem doma. Zpomalení domácího růstu pak nepochybně zpomalí růst inflace a korunových úrokových sazeb, které jsou už nějaký čas na vzestupu.

Optimisté mezi ekonomy (a i sama německá vláda) vidí možnost oživení v druhé polovině roku a nadále v roce 2020. To má být způsobeno zeslabením efektů Brexitu a oživením ekonomického vývoje na celém světě. Oslabení eura oproti dolaru, jenu a ostatním asijským měnám má dále krátko- i dlouhodobě podpořit konkurenceschopnost Německa. Ti z vás, kdo nevěří v další zpomalování hospodářského růstu v ČR by měli doufat, že tito optimisti budou mít pravdu. Zatím totiž neukazují tzv. leading indicators, které v EnCor sledujeme a používáme v našich modelech, nic, co by ukazovalo na oživení v následujících čtvrtletích. Navíc rizika, způsobená Brexitem také jen tak nezmizí. To nás vede k názoru, že pokud euro rychle a prudce neoslabí, růst českého HDP zpomalí v roce 2019 na hodnotu okolo 2%.

* Zdroj: Bloomberg: German Economy Heads for Worst Growth in Six Years

Březnový meziroční růst spotřebitelských cen o 3,0% je nejvyšší od roku 2012.

Česká národní banka se po sedmi po sobě jdoucích navyšování úrokových sazeb, vždy o 0,25% až na úroveň 1,75%, koncem prosince rozhodla tento růst zastavit. Nebylo to ale příliš brzy? Jsme i nadále přesvědčeni, že ČNB chce dosáhnout „pozitivních reálných úrokových sazeb“, tedy vyšších, než je inflace. S CPI na úrovni 3,0% je o 1,25% pod touto hodnotou. Inflační tlaky stále přetrvávají: Průměrná mzda v ČR vzrostla ve čtvrtém kvartálu 2018 meziročně téměř o 7%, přičemž v roce 2020 se očekává zvýšení minimální mzdy o dalších 12%. Náklady na bydlení rostou, nezaměstnanost je stále na nejnižší úrovni. Navzdory zpomalující se německé a globální ekonomice stále vidíme v následujících měsících prostor pro další navyšování sazeb.

Vývoj inflace a úrokových sazeb v ČR