EWM v médiích: Rozhovor Lubora Žalman pro Hospodářské noviny
Do akcií nejdřív investujte pár tisíc a učte se. Je to zvláštní koníček, radí matador Žalman
- 5. 2020
Jeden z nejzkušenějších českých bankéřů Lubor Žalman se snaží udržovat v kondici, pravidelně cvičí, chodí do posilovny. Karanténa, do které nejen jeho uvrhla koronavirová pandemie, mu proto na zdraví nepřidala. Ovšem nejen kvůli tomu, že byla zavřená fitness centra, ale i kvůli dění na akciových trzích. Burzy jsou jeho hobby i živobytí, a tak neustále aktualizoval aplikaci na mobilu, aby viděl, jak cenné papíry a jejich hodnota padají nebo zase stoupají. „Žere to čas a mně osobně to vlastně zhoršuje kvalitu života, protože pořád koukám na mobil, místo abych dělal něco užitečného. Je to takový divný koníček,“ říká zakladatel investiční společnosti EnCor Wealth Management, kterou rozjel po svém odchodu z čela tuzemské pobočky Raiffeisenbank.
Když se ohlédnete dva měsíce zpátky, jak byste je coby ekonom a bankéř shrnul?
Když to vezmu chronologicky, jako první poznatek mi z toho vychází, že na zprávy, že je nový virus v Číně, jsme vůbec nereagovali. Už byla k dispozici videa, jak jsou tam mrtví lidé, jak je odtahují, ale s námi to vůbec nehnulo. Jako by to bylo na jiné planetě. Z toho bychom se měli poučit. Druhá věc je, jak brutálně rychlý byl propad trhů, když se virus objevil v Itálii, a jak rozdílně na to reagovaly vlády. A poslední postřeh: vlády řekly, že budou tisknout peníze, a je vidět, že lidé včetně profesionálů na finančních trzích věří tomu, čemu chtějí věřit. Tedy že ekonomické dopady budou jen dočasné, že se poptávka rychle vrátí tam, kde byla, a že to tištění peněz překoná veškeré problémy a že bude rychle vakcína. Já si tím nejsem jistý.
Proč?
V zemích, které se začaly otevírat, se poptávka rychle rozhodně nevrací. A nemoc SARS, která je velice podobná covidu-19, přišla před 12 lety a vakcína tu stále není. Uznávám ale, že SARS neměl zdaleka takový ekonomický dopad, takže dnes se na covid-19 a boj s ním soustředí daleko víc zdrojů.
Říkal jste, že investoři věří tomu, čemu věřit chtějí. Na burzách je vidět za poslední dva týdny poměrně strmý růst, jako by si všichni byli jistí, že vše bude relativně rychle ok.
To je přesně to, co jsem měl na mysli. Probíhá tady souboj dvou faktorů. Prvním je, že dnes je už každému jasné, že dopady na výnosy firem budou katastrofální. Třeba před měsícem to tak spousta lidí ještě nevidělo, dnes už je to jasné. Nicméně finanční balíky, které vyhlásily skoro všechny země na světě jako pomoc svému hospodářství, jsou také bezprecedentní. A teď jde o to, čemu věříte. Jestli vládní peníze přetlačí výpadek poptávky, nebo ne. Těch peněz je bezprecedentně hodně, alespoň když se bavíme o slibech. Jsou země jako Německo, které ty sliby plní, a pak jsou země jako Česká republika, které o nich hlavně mluví. Naše vláda by je asi i ráda plnila, ale nedokáže je uskutečnit a dostat peníze k potřebným.
Tady se přitom hraje o týdny, firmy jinak zkrachují a už je nikdo nenastartuje.
Česká republika zdravotnickou část zvládla velice dobře, ale v té ekonomické máme dobré nápady, které bohužel neumíme realizovat.
Pečlivě sledujete, co se děje na burzách. Svrběly vás ruce, že byste do něčeho investoval, protože cena spadla hodně dolů?
Já to většinou dělám naopak. Beru takzvaně krátké pozice, když očekávám propad. Podařila se mi jedna taková malá akcie, která patří do portfolia deseti, patnácti akcií, jež analyzuje webová stránka Viceroy Research, která se snaží odhalovat – a docela se jí to daří – firmy, ve kterých se děje něco nekalého, například lžou svým akcionářům, falšují účetnictví, mají nekalé obchodní praktiky. Tak na jednu takovou firmu jsem narazil, koukal jsem na ni ještě před krizí, ale pandemie ji potopila, takže to se mi povedlo. Co se mi nepovedlo, je, že jsem čekal, že propad bude větší, nevěřil jsem, že se to takhle rychle otočí. A myslím si to pořád. Každopádně abych trefil moment, kdy jsou ceny dole, a něco opravdu výhodně trefil, se mi teď nepovedlo.
Takže jste nakoupil příliš brzy a akcie pak padly ještě níž?
Ne. Stále jsem čekal s tím, že to půjde ještě níž, jenže ono se to otočilo. Takže jsem nekupoval.
Netrefil jste momentum.
Netrefil. Ale víte, já velice výjimečně obchoduji s jednotlivými akciemi, sázím spíš na indexy. Nesnažím se dělat stockpicking. To je poměrně náročná disciplína.
Radovan Vávra v našem nedávném rozhovoru říkal, že obvykle lidem doporučuje fondy a indexy, ale že teď je doba na stockpicking, pokud si na to někdo troufne.
Ano, ale tam je důležité to pokud. Pokud jste ochoten v tom denně ležet několik hodin, umíte číst bilance, výsledovky, znáte účetnictví a umíte z toho udělat nějaký model, jak se firma bude vyvíjet. Koho to baví, tak fajn, můžu doporučit. Má to ovšem pro amatérského investora ještě jednu důležitou komponentu, a to jsou poplatky. Musíte totiž umět obchodovat levně, aby vám poplatky nesnědly výnosy. Existují nebetyčné rozdíly, stále přežívají brokeři, kteří jsou ve starém světě, třeba privátní banky, zejména švýcarské, naúčtují poplatky, že se nestačíte divit. A pak máte nový internetový svět, kde obchodujete za skoro nula nula nic.
Z toho, co říkáte, soudím, že byste obchodování s akciemi laikům, jako jsem třeba já, stejně radši moc nedoporučoval.
Máte pravdu. Pro příležitostného investora jsou podle mě nejlepší ETF, což jsou pasivní fondy. Mají své mouchy, před kterými varoval Michael Burry, hlavní postava filmu Sázka na nejistotu, které se před pár týdny projevily na ropných ETF, kdy tyto nebyly schopny dostatečně rychle likvidovat své pozice, ale celkově jsou pro amatéry nejvhodnější.
Když chcete nějaké akcie nakoupit, jak to děláte? Jakou používáte platformu?
Já používám tři platformy, nicméně zdaleka nejvíc z nich Saxo Bank. Jsou tady ale velké rozdíly. Mám rád Interactive Brokers, které ve střední a východní Evropě fungují přes franšízu Lynx, nejsou v ní české akcie a je dražší než přímo obchodovat na Interactive Brokers, ale funguje dobře. Jak jsem už řekl, hodně mám rád Saxo Bank, která sice není nejlevnější, ovšem šíře produktů, které nabízí, nemá nikdo jiný. Sofistikovanější investoři nedají dopustit na Saxo. Zkoušel jsem také Plus500 čistě jen na bitcoin. Když potřebuji směňovat hotovost z jedné měny na druhou, tak to dělám přes Lynx nebo přes Creditas, pokud spěchám. Jinak cenově je Lynx úplně super na měnové konverze.
To je docela dost služeb, aplikací, platforem…
Žere to čas a mně osobně to vlastně zhoršuje kvalitu života, protože pořád koukám na mobil, místo abych dělal něco užitečného. Je to takový divný koníček. Není to pro naprostou většinu běžných investorů vhodné.
A výsledek je, že tohle dělá tak jedno až dvě procenta investorů, drtivá většina těch, kteří chtějí zhodnocovat úspory a nestačí jim, když peníze leží v bance, na to jde přes aktivně spravované fondy nebo čím dál víc přes ETF. Nechat si od nějakého poradce namíchat portfolio ETF je pro normálního člověka úplně nejlepší.
Bohužel není k dispozici ETF na české akcie, které mám já osobně rád. Na druhou stranu u těch pár akcií, které jsou na české burze, si zájemce může ledacos přečíst. Třeba ČEZ se asi do žádných problémů nedostane kvůli koronaviru, protože elektřinu budeme potřebovat všichni.
Jaké indexy a tituly sledujete?
Já kupuji index S&P 500 a německý DAX, chodím do futures na státní dluhopisy americké nebo německé. Do českých akcií investuju napřímo, tam jdu do jednotlivých titulů, teď se mi třeba líbila Moneta, když byla za 50 korun. A občas neodolám tomu, když mi například moje 20letá dcera řekne, že Snapchat je k ničemu, a tak ho shortuju…
Já jsem v březnu investoval do akcií Applu, Amazonu nebo Microsoftu, protože byly ve srovnání s dobou jen před pár týdny o dost levnější. Co byste na takovou primitivní strategii řekl? Vzal jsem si zároveň k srdci Warrena Buffetta, který tvrdí, že máte investovat do toho, co máte rád, co má předpoklad trvání a čemu aspoň trochu rozumíte.
Já teď čtu knihu od Daniela Kahnemana Myšlení rychlé a pomalé. To, co jste udělal, je jedna z těch věcí, které Kahneman vyloženě zmiňuje. Souhlasím, že Apple a Amazon budou fungovat i po koronaviru, ale to není otázka, kterou si máte položit. To je otázka, kterou nám podsune mozek, protože se na ni odpovídá snadno. Ta těžká otázka, kterou jste si měl položit, je, jestli cena těch akcií je příliš vysoká, nebo naopak levná, vzhledem k budoucnosti. Což neznamená, že se nemůžete trefit. Kolik vám vydělal Amazon?
Aktuálně je tam 40 procent nárůst, Microsoft 20 procent, Apple 13 procent… Nakupoval jsem přes Revolut, ale investoval jsem jen pár tisíc, beru to jako hru, učím se a zkouším to.
Učit se touto cestou je správné. Bavíme se tady spolu o spoustě detailů, které jsem taky neznal, když jsem si s akciemi před 10 lety začal hrát. Jeden z největších českých investorů do nemovitostí mi kdysi řekl: Do každého nového byznysu, do kterého jsem se v životě pustil, jsem musel zaplatit vstupné. Takže i tady zaplatíte vstupné. A je lepší ho zaplatit z malé částky.
Jak o investicích přemýšlíte, když ve vaší firmě EnCor Wealth Management budujete pro své klienty portfolia?
To se vracíme ke knize Myšlení rychlé a pomalé. Máme matematický model, do kterého dáváme makroekonomické ukazatele, spoustu předstihových ukazatelů, jako jsou očekávání různých nákupních a prodejních manažerů, inflaci, ceny…
Model nám pak vyplivne rozložení, kolik máme dát do amerických akcií, do emerging markets, do státních dluhopisů, do korporátních dluhopisů, do českých akcií. Snažíme se to napasovat na českého investora, takže jsou tam české akcie a české dluhopisy. Takhle fungujeme. Zvýšená volatilita, která je nyní na trzích, vstupuje samozřejmě i do našeho modelu a automaticky znamená, že tam je nyní menší podíl akcií.
Investor nemůže uvažovat jenom o výnosu, musí uvažovat o poměru výnosu k riziku a riziko se kvantifikuje hůř než výnos. Když někdo řekne: Já chci mít dvojciferný výnos, tak ok, ale bude mít docela značné riziko v portfoliu a nesmí se divit, když mu to nevyjde. Záleží na tom, jak rychle peníze bude potřebovat. Jestli je mu 40 a má to na důchod, nějaké výkyvy nahoru a dolů, které teď zažíváme, ho nemůžou rozházet. Ale když vím, že si potřebuji koupit nové auto, tak bych do něčeho rizikového chodit neměl.
Jak odhadujete další dění kolem pandemie?
Když nebude vakcína do 12 měsíců, dojde k následným vlnám. Na základě dat, která máme, to vypadá, že promořenost je všude nízká, ale všechno už se začíná otevírat. Teď jsem byl v posilovně a roušky tam neměl nikdo, nikdo tam ani nevětrá, což je pro vir ideální prostředí. Několik desítek minut jste v uzavřeném prostředí s cizími lidmi, všichni dýchají stejný vzduch. Takových situací bude víc, třeba kina nebo divadla. Musíme se s tím naučit žít. Říkat si, že to nedostanu, je hloupost. Já to chci dostat rychle, dokud je pro mě ventilátor a postel v nemocnici a dokud je mi tolik, kolik mi je, a ne za 20 let, kdy se s tím vypořádám mnohem hůř. Takže budou další vlny a jakkoliv budeme mít chytrou karanténu, nějaká omezení budou vždycky a bude nejistota. Když je nejistota, lidé neutrácí.
Jediný jiný scénář by byl, kdybychom měli vakcínu a lék, a to rychle. To si všichni řeknou: „Hurá, už je to za námi, už se nás to netýká.“
Mám ale své pochyby. Nebavíme se o dýmějovém moru, což byla bakterie, na kterou máme antibiotika. Tohle je virus, který mutuje, proto si s viry neumíme tak snadno poradit.
Co se s tím dá dělat? Vláda musí pomoci firmám. Žijeme v období paniky a musíme paniku dát stranou.
Jedním z nejzasaženějších odvětví je sport. Vy sedíte v dozorčí radě FC Baník. Jak koronavirus promění sport a fotbal?
Jsou malé sporty a velké sporty. Pak jsou sporty založené na živých divácích a sporty založené na televizi. Malé sporty, které děláme jako koníček, platíme si je sami, pojedou dál, jakmile se uvolní opatření. Nejtěžší to budou mít velké sporty, které nejsou v televizi. Fotbal, který si v zemích, jako je Česko, stejně vystačí bez diváků a bude v televizi, peníze najde. Jiné to bude ve velkých ligách, kde je vstupné podstatnou složkou příjmů klubu, krize se projeví v přestupových částkách a platech hráčů. Tam bych řekl, že to může být drastické.
Takže už žádné astronomické přestupy hráčů za stovky milionů eur?
Odhaduji, že dočasně to tak bude. Záleží, kolik jim bude chodit lidí, ale v Anglii, ve Španělsku, v Německu jsou příjmy ze vstupného podstatnou částí rozpočtů a ta teď bude chybět. U nás to tak není. U nás je to kolem 10, 15 procent. A s tím se dá nějak žít.
S přispěním Simony Schröderové.
