Studie www.worldwealthreport.com porovnává rozložení portfolia nejmovitější vrstvy obyvatel v Evropě, Severní Americe a Asijsko-Pacifickém regionu.

Podle ní mají ve všech regionech největší podíl akcie, přičemž prvenství v této kategorii má Severní Amerika s 36,8%. V Evropě je po akciích nejvíce alokováno v nemovitostech a to 22,9%, zatímco na severoamerickém kontinentu jsou investice do realit spíše minoritní složkou kolem 12%, téměř na úrovni alternativních investic. Relativně velký podíl, ve všech regionech nad 20%, mají také hotovost a depozita. V Asii dokonce představují druhou nejvýznamější složku portfolia, kdy depozita s hodnotou 26,2% jsou témeř na úrovni zainvestovanosti v akciích s 26,4%.
V EnCor používáme pro alokaci aktiv vlastní predikční model, který aktualizujeme na čtvrtletní bázi. Z dlouhodobého pohledu odpovidají naše modelová portfolia, asi nepřekvapivě, nejvíce evropskému modelu. Aktuální rozložení se však dynamicky mění a například v uplynulém čtvrtletí jsme drželi výrazně menší zastoupení akcií a naopak vyšší podíl depozit a dluhopisů. Jak by vypadalo srovnání s Vaším portfoliem?

Turecko, významný rozvíjející se trh jak z investičního, tak z ekonomického hlediska, je zapleteno do finanční krize.

Nejenže vidíme, že je obtížné vytyčovat snadnou cestu ke klidnějším vodám, ale velikost bouře cloumá i s dalšími rozvíjejícími se trhy. Pro českou korunu to znamená mírný tlak na znehodnocení, zejména vůči americkému dolaru, ale také vůči euru. Pokud taková oslabování přetrvá, Česká Národní Banka („ČNB“) s největší pravděpodobností využije příležitost zvýšit úrokové sazby.

Kořeny turecké krize jsou ekonomické; reakce, které ji zesilují, jsou politické. Turecko strávilo desetiletí před rokem 2005 s vysokou inflací a nestabilní měnou. Od roku 2002 se země, které nyní vládne prezident Erdogan, usilovala o politiku zpomalující inflaci podporovanou disciplinovaným prováděním fiskálními politiky, omezováním výdajů a řádném řízení daňového systému. Tento stabilizovaný obraz byl téměř nerozeznatelný od toho, s kterým autor setkal při prvním pohledu na tento trh před 20 lety (v roce 1998). Úspěšný pokus prezidenta Erdogana o upevnění politické moci za uplynulé 3 roky zahrnoval uvolnění pravidel, které jeho vlády předtím zavedly a umožnily hospodářství růst. Finanční trhy byly ovlivněny započetím zvyšování úrokových sazeb vedeným US a dalšími centrálními bankami se staly nervóznějšími díky zrychlování míry inflace v Turecku. Inflace spotřebitelských cen se v červenci 2018 meziročně zvýšila o 15,9%.

Turecko bylo jednou z mnoha zemí světa, které od roku 2008 zaznamenávaly nárůst půjček, a to jak vládou, tak tamními bankami. Hodně z toho je v amerických dolarech a v eurech. Důsledkem růstu inflace na současnou úroveň bylo oslabení turecké liry. Během roku, až do dnešního rána 13. srpna klesla lira o 49% oproti americkému dolaru.

Zvýšení dluhu a inflace vedlo k tomu, že investoři požadují vyšší úrokové sazby (nebo výnosy z dluhopisů), aby drželi peníze v turecké liře. Turecká centrální banka ale úrokové sazby nezvýšila. Investoři vnímají, že Turecká centrální banka takto neučinila z politických důvodů. Turecká hospodářská politika je takto nastavena ke stimulaci růstu, ale investoři vyžadují disciplínu. Prohlášení prezidenta Erdogana o hospodářské politice a pokračujícím diplomatickém střetu s USA, které zahrnovalo zatýkání, argumenty a sankce NATO vyvolaly krizi.

Bez toho, aniž by prezident Erdogan změnil názor na politiku a na liru, je pravděpodobné, že měnová expozice tureckých bank poškodí jak turecké, tak evropské banky. Euro zaznamenává prodejní tlaky ze strany amerického dolaru. Tyto důsledky vyvolávají obavy z rozšíření bouře na další rozvíjející se trhy, zejména ty s vysokou úrovní dluhu. Po letech „snadných peněz“ na finančních trzích se zdá, že nejpravděpodobnější je výskyt dalších turbulencí.

Česká koruna v tomto prostředí by s největší pravděpodobností následovala Euro směrem dolů vůči americkému dolaru a mírně se znehodnotila vůči jednotné měně. Pokud dojde k mírnému znehodnocení úroveň EUR / CZK se znovu posune na 26,0 nebo více, pak by ČNB opět měla prostor pro zvýšení úrokových sazeb.

Inflace zůstává v české ekonomice nad cílovou hodnotou ČNB a slábnoucí koruna zvyšuje inflaci (náklady na zboží v amerických dolarech a euru vzrůstají v korunovém vyjádření). ČNB tak s největší pravděpodobností bude jednat znovu o zvýšení úrokových sazeb. Očekáváme vyšší výnosy korunových dluhových instrumentů v následujících měsících. A s tím související racionálnější oceňování rizik podnikových dluhopisů a akcií.

Dnes, dne 27. června Česká Národní Banka zvýšila úrokové sazby o 25 bazických bodů, tj. o 0,25%, na úroveň 1%. Pro nás to není překvapením. Jak již Mark Robinson uvedl v rozhovoru v Hospodářských novinách v listopadu 2017, je třeba zvýšit úrokové sazby, aby se opět obnovila rovnováha v české ekonomice, což by pomohlo omezit prudký prudký spotřeby domácnosti a tlumit hrozbu inflace. Předpokládáme další nárůst sazeb, zejména za předpokladu, že Česká koruna dále oslabí proti Euru.

Budeme po zbytek roku 2018 vidět více turbulentních globálních trhů s aktivy? Proč jsou ceny aktiv v letošním roce volatilnější?

Vidíme vysokou šanci na turbulentní nebo „volatilní“ globální finanční trhy po zbytek roku 2018. Fixní výnos mezinárodních akcích a dluhopisů umožňuje investorům držících tyto finanční nástroje dosáhnout na relativně snadný výnos již od 2007-09, Globální Finanční krize („GFC“). Jako příklad dobře sledovaného akciového benchmarku index MSCI World vynesl 178% za 9 let, od konce února 2009, nebo průměrně 12% za rok. Tyto údaje jsou impozantní ve srovnání s nominálním růstem světového HDP, což ve stejném časovém období vzrostlo o 25% (2,5% ročně, zdroj: MMF).
Opravy globálního finančního systému, které probíhají již od Globální finanční krize už trvají velmi dlouho. Úrokové sazby v USA byly udržovány na nulové hranici (minimálně 0%) po dobu 7 let do konce roku 2015 a na nulové hranici zůstávají dnes v eurozóně, Japonsku a Švýcarsku. V Evropě se od loňského srpna přesunuly úrokové sazby mimo nulovou hranici pouze Velká Británie (na zvýšení úrokových sazeb) a Česká republika (tři výkyvy). Tváří v tvář zdánlivě slabému hospodářskému oživení v letech 2009-11, centrální banky šly ještě dále a zahájily programy „kvantitativního uvolňování“ („QE“), tisk peněz ve snaze stimulovat ekonomiky zpět ke zdraví.
Spíše než usilovat o to, aby se celosvětový hospodářský růst vrátil na zdravou úroveň, by tyto QE programy QE by podle našeho názoru nejen zvýšily cenu finančních aktiv, včetně dluhopisů, úvěrů a akcií, ale také potlačily stupeň pohybu nebo „volatility“ trhů. Centrální banky, zejména Bank of Japan, Švýcarská národní banka a ECB, nakupují a nadále zůstávají kupci rizikovějších finančních aktiv. Tyto centrální banky jsou nyní významnými držiteli těchto druhů aktiv. Ostatní účastníci trhu si byli a jsou si vědomi záměrů centrálních bank, jelikož jejich celková rozhodnutí QE jsou veřejně deklarována před jejich zavedením. Bylo tedy poměrně snadné rozhodnout o držení těchto aktiv, protože věděli, že na trhu zřejmě byli velcí kupci.
Nedávnou změnou v moři jsou rozhodnutí Federální rezervy USA (dále jen „Fed“) zvýšit úrokové sazby z nulové hranice již pětkrát a také oznámit a začít realizovat svůj záměr prodávat své americké státní dluhopisy na trhu. Klíčovým důsledkem tohoto rozhodnutí je například zvýšení výnosů desetiletých amerických státních dluhopisů z méně než 1,5% na téměř 2,9% za posledních 18 měsíců. Fed sleduje inflaci, která běží na cílové sazbě 2% a velmi nízkou míru nezaměstnanosti v ekonomice USA. Vidí také riziko, že by inflace mohla vzrůst. Fed tedy signalizuje, že další zvýšení úrokových sazeb je pravděpodobné.
Pro americké dlužníky a účastníky v celosvětovém trhu je toto narušení klidných vod po roce 2009. Americké úrokové sazby a zejména výnosy z amerických dluhopisů jsou používány jako referenční hodnoty pro dlužníky po celém světě. Byl to strach, že se tyto nárůsty skutečně uskuteční, kdy na počátku února došlo k prudkému poklesu akciových (a některých úvěrových) trhů a výraznému nárůstu volatility těchto tříd aktiv jako, je široce sledovaný US S&P „VIX Index“.
V uplynulých týdnech je čím dál zřetelnější , že Bank of Japan a ECB chtějí snížit vlastní úsilí o „QE“, i když je míra inflace pod stanovenými cíli. Jejich úmysly jsou možná připomínkou toho, že opatření mají omezený pozitivní účinek, pouze větší ochranu před hlubokou recesí.
Domníváme se, že pokud se některé, nebo dokonce všechny hlavní centrální banky pohybují směrem ke zpřísnění politiky, tržní podmínky s prudkými pohyby („volatilita“) budou přetrvávat a mohou nastat cenové korekce.
Neoficiální průzkumy, jako například od Bloombergu, naznačují, že více než polovina správců aktiv působících v Londýně, Paříži a New Yorku má méně než deset let zkušeností. Z toho vyplývá, že nikdy nezažili rozsáhlé zpřísnění měnové politiky centrálními bankami. Vzhledem k rekordním úrovním osobního, korporátního a vládního dluhu v celém světovém hospodářství mohou tyto vyšší úrokové sazby znamenat, že finanční vody budou velmi bouřlivé.

Jaký je rozdíl mezi alfa a beta? Co znamená OTC, ISIN nebo SICAV? Už nemusíte hádat.

Pro běžného člověka může investiční žargon vypadat jako zmatek módních slov bez skutečného významu. Nicméně pro profesionálního správce aktiv může být opravdu obtížné diskutovat o kapitálových trzích a investičních doporučeních bez použití těchto termínů. Nebo se může pokusitjim vyhnout a tím riskovat, že půjde do zdlouhavých vysvětlení a tím znít téměř dětinský.

Abychom pomohlipřekonat tuto komunikační bariéru, Mark Robinson, vedoucí oddělení správy aktiv společnosti EnCor, shromáždil slovník nejpopulárnějších termínů používaných při správěinvestic. Jelikož začínal od základů, jeho výběr odráží nejnovější trendy zdůsledku technologických změn nebo geopolitického vývoje. Tudíž vglosáři naleznetepoložky jako Brexit nebo robo-poradenství.

Proč jsme vynaložili úsilí na sestavení takového glosáře a proč se domníváme, že stále přináší hodnotu i v době Googlu a Investopedie? Ve dvou slovech, stručnost a důvěryhodnost. Za prvé jsme se ujistili, že žádný zpojmů nezabere více než 30-40 sekund na čtení a každá položka by měla být srozumitelnái osobě bez finančních znalostí, aniž byvysvětlení přinášelo další,nové výrazy, tak jak je typické na internetu typické. Za druhé, budete vědět, že pojmy vybral a popsal profesionální tým společnosti EnCor. Naše vysvětlení jsou jasná a přesná, jelikož je vnaší práci používámev diskusích s odbornou komunitou. A nebudou vás obtěžovat viditelnou nebo skrytou reklamou, jak to dělají mnohé portály. Pokud by bylo ještě něco nejasné, nebo by jste věděli o něčem, co by jsme měli přidat, doporučujeme, abyste nás kontaktovali a dali nám vědět.

Doporučujeme vám si projít přehled o rozsahu glosáře. Poté sevraťte, abyste si vyhledali konkrétní termín, jakmile na nějaký narazíte v blogu týkajícím se investic, v novinovém článku nebo v soukromé zprávě z banky.

Glosář naleznete zde: www.encorwealth.com/glossary

Máte nějaké další návrhy? Napištenámpřímo nanaši adresu welcome@encorwealth.com.

Minulý týden oznámený meziroční nárůst mezd o 7,6% za druhé čtvrtletí určitě nepřekvapil analytiky, kteří sledují trh práce v ČR, ani české společnosti, které se snaží o zaměstnat nové pracovníky.

Koneckonců, více než třetina sledovaných českých výrobních společností pro české a evropské statistické agentury (CSU a Eurostat) uvedla, že již dvě čtvrtletí mají nedostatek pracovních sil v rozsahu, který omezuje výrobu. Nepřekvapí tudíž, že v zemi s nejnižší mírou nezaměstnanosti v EU (2,9% podle Eurostatu, 4,1% ČSÚ) dochází k bezprecedentnímu zvyšování platů v soukromém sektoru. A vzhledem k tomu, že se ekonomice dosáhla meziročního růstu HDP o 4,7%, je jen malá pravděpodobnost, že do roku 2018 dojde ke snížení mzdové dynamiky. Co to znamená pro ekonomiku, inflaci a úrokové sazby?

Dobrou zprávou pro ekonomiku v současné době je, že inflace měřená podle indexu spotřebitelských cen se pohybuje meziročně pouze na 2,5% (údaj z července) po červnovém 2,3%. Reálná mzda (7,6% mínus 2,3%) tak vzrostla o 5,3% více než inflace. Toto jsou peníze, které podporují růst celkové spotřeby v zemi. A ne všechno se přitom utratilo na spotřební zboží, jak dokazuje fakt, že druhým hnacím článkem růstu reálného HDP o 4,7% ve 2. čtvrtletí 2017 byly firemní a soukromé investice. Tyto výdaje časem přirozeně povedou k inflaci, protože poptávka po práci, půdě nebo materiálech potřebných pro tyto investice by měla v krátkodobém horizontu přesáhnout nabídku a vytlačit ceny nahoru. To je podstata zdravé, „poptávkou tažené“ inflace.

Špatná zpráva je v dlouhodobějším horizontu: Ekonomika nemůže každoročně absorbovat takový nárůst mezd, aniž by ztratila konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Česká pracovní síla je však levná (částečně kvůli režimu ČNB v období 2013-17) a poměrně produktivní, takže ještě nějakou dobu potrvá, než se tento trend stane brzdou dalšího hospodářského růstu. Muselo by dojít k výraznému a rychlému posílení měny (směrem k 21-22 CZK/EUR), aby to opravdu citelně zasáhlo hospodářský růst, protože Německo a další klíčové exportní země jsou dnes poměrně „zdravé“.

Pro bližší období je pravděpodobné, že tlak mezd na inflaci pravděpodobně brzy posune index spotřebitelských cen na úroveň kolem 3,0%, čímž přiměje ČNB ke zvyšování úrokových sazeb. Očekáváme zvýšení základní sazby o 25 bodů na 0,5% na jednání ČNB 27. září, nejpozději 2. listopadu. Růst mezd je mimo jiné dalším důkazem, že se česká ekonomika chová standardně a že by úrokové sazby měly být na normální úrovni (2,5% -3,0%), tj. výše než inflace.

Z aktiv jsme nadále opatrní vůči českým dluhopisům a přikláníme se k investicím do rostoucích aktiv, jako jsou akcie a nemovitosti. Držíme se našeho výhledu měnového kurzu CZK/EUR blíže k 25,0 do konce roku, neboť perspektiva dalšího zvyšování sazeb by měla posilovat měnu. Silnější měna pak sama o sobě pomáhá přiškrtit inflaci prostřednictvím nižších dovozních cen.

Bude čínský finančí sektor katalyzátorem pro další světový úpadek?

„Finanční krokodýli“ byla fráze použitá čínským regulátorem v únoru letošního roku ve vztahu k některým finančním institucím a státním podnikům, které výrazně přispěly k bezprecedentnímu růstu objemu dluhu v druhé největší ekonomice světa na 270 procent HDP. Jak vstupujeme do druhé půlky roku 2017, je stále více jasné, že jedno z hlavních (negeopolitických) rizik, kterému globální trhy s akciemi budou čelit, je způsob, jak se bude tento obrovský dluh dál rozvíjet a maturovat. Nebezpečí podle nás spočívá v tom, že čínské vedení a úřady mohou zvolit cestu, která s velkou pravděpodobností v Číně – a ve východní Asii obecně – naruší jinak rozumně probíhající ekonomický cyklus. Při vší své velikosti zůstává Čína ekonomikou s centrálním rozhodovacím mechanismem.

Možnost vědomého rozšiřování celkového státního dluhu, který již překročil 270 procent HDP, se zdá být odmítnuta. Jiná opatření, jako je zvýšení peněžní zásoby M1 a M2, růst celkového sociálního financování a dokonce emise podnikových dluhopisů naznačují na politické rozhodnutí zastavit půjčování. Dalším svědectvím může být, jak uvedly Financial Times v jednom svém nedávném článku, že prezident Xi Jinping použil na schůzi politbyra koncem dubna stejnou rétoriku o „finančních krokodýlech“. Prezident Xi zmínil některé obří finanční konglomeráty, jako jsou Dalian Wanda, Anbang a Fosun. Zdá se, že cílem je zamezit financování těmto mezinárodně známým a aktivním gigantům jako součást zpomalovací mechaniky. Tento krok mohl mít i politickou motivaci, ale účinek bude tak jako tak stejný.

Cyklicky není Čína v nijak špatné situaci, s inflací na nízké úrovni (květnový nárůst indexu spotřebitelských cen o 1,5% meziročně) a většinou růstových ukazatelů, včetně maloobchodních tržeb (+ 10,7% v květnu meziročně), stále expandující zdravým tempem. „Zvířecí duch“, představující náladu v ekonomice a mezi investory, by měl být přiměřeně pozitivní. Lokalní kótované cenné papíry, ignorující raketově rostoucí ceny nemovitostí, však zůstávají utlumené. Jak čínský akciový, tak dluhopisový trh v tomto roce zaostávají za světovými trhy.

Někteří komentátoři a investoři (včetně nás) to vidí jako možný příznak velkého skrytého problému obrovského množství špatných úvěrů v bankovním systému ve výši bilionů čínských jüanů (nebo dokonce bilionů amerických dolarů). Nesplácené půjčky v bankách se nakonec musí vždy nějak řešit. Tento problém se objevuje téměř po celých 20 let, kdy autor tohoto článku sleduje dění v Číně. Pro čínské orgány se podobné situace v letech 1998, 2005 a 2008-9 ukázaly být rovnocenné velkému restrukturalizačnímu úkolu.

Boj s „finančními krokodýli“ a konfrontace s expanzí dluhu budou mít pravděpodobně dopad na celosvětové ceny aktiv ve druhé polovině roku 2017 a dále do roku 2018. K posunu na nižší ceny komodit už možná částečně došlo (ropa o počátku roku poklesla o 19%). Další pokles cen komodit by byl ale pravděpodobný. Také to bude mít, podobně jako při šoku z oslabení jüanu v srpnu 2015, dopad na sentiment úvěrových trhů, rozvíjejících se trhů a nadhodnocené akcie, jaké vidíme například na americkém trhu. Při tom, jak je globální „zvířecí duch“ momentálně jasně pozitivní, se trhy v tuto chvíli nezdají být na takový typ šoku připravené.